Určitě se každý knihomol setkává s různými problémy ohledně knih. Já si pár takových strastí připravila, knihomolové budou v něčem souhlasit, nečtenáři třeba v něčem najdou své kamarády nebo pochopí, že pro nás to jsou vážné věci.
1) Chybějící záložka
Už hodněkrát se mi stalo, že jsem začínala číst novou knihu, po pár stranách jsem ji chtěla odložit a zjistila jsem, že nemám záložku. Dobře, dobře, doma to není takový problém, prostě najdeme nějaký kus papíru a problém je vyřešen. Jenže co když se to stane třeba v MHD, v autě, kdekoliv, kde prostě není nic, čím by se dala kniha založit. Kolikrát jsem byla nucená si prostě pamatovat stranu. Problém nastává, když knihu opět otevírám po několika hodinách (nedej bože až druhý den) a prostě nevím, kde jsem skončila a musím to hledat.
2) Poničení
Pokud vám první bod přišel jako pitomost, tady trochu přituhuje. Možná je to někomu úplně jedno, ale řekla bych, že valná většina knihomolů nesnese jakékoliv malé poničení knihy. Z osobních zkušeností nenávidím, jak se na hřbetu měkké vazby vytváří ohnutá čárka (to mám naštěstí jen u jedné knihy) a jak odstává titulní strana. Pak to různě zatěžkávám, aby se zase narovnala. Jelikož čtu hlavně mimo domov, každá měkká vazba v mojí knihovně má ohnuté rohy, což se mi nelíbí úplně nejvíc, ale musím se s tím vyrovnat.
Co se týče tvrdé vazby, tam je poničení o něco složitější. Vždy mi způsobí infarkt, pokud se mi v tašce nějak zvládne zmáčknout roh. A to prostě narovnat nejde.
3) Půjčování
S poničením knih z velké části souvisí i půjčování. Už se mi stalo, že jsem půjčila knihu a vrátila se mi po třech měsících v salátové edici a šla jsem si koupit novou, protože jsem se na to nevydržela dívat. Takoví lidi mi přijdou úplně nezodpovědní a zajímalo by mě, jak by se na to tvářili oni. Takže pokud se mě někdo zeptá, jestli bych mu knihu nepůjčila, vždy následuje přednáška o nezničení a vrácení v pořádku. A stejně jsem nervózní, dokud se mi nevrátí. (Samozřejmě ale nejsem lakomec a knihy přesto půjčuju.)
Co možná nekteří nepovažují za poničení, je psaní do knihy a ohýbání okrajů stránek jako nahrazení záložky. Při rereadingu bych vůbec nesnesla dívat se pak na zohýbané rohy, kterých by pořád přibývalo, protože ne vždy bych skončila na stejné straně. Psaní do knihy snad ani komentovat nemusím.
4) Málo knih x moc knih
Jsem si jistá, že se najde někdo, kdo prostě nemá co číst. Buď protože už toho četl hodně nebo protože doma v zásobě nic nemá a v knihovně jeho vybrané kousky jsou zrovna vypůjčené a musí hledat něco, čím vyplní čas, než najde nějakou, kterou by chtěl víc.
Opačný problém je, pokud máte hromadu knih a prostě si nemůžete vybrat, co číst dál. Jistě, časem se dostane na všechny, ale občas se prostě stane, že se rozhoduje těžko. U mě tenhle problém nastal docela nedávno, kdy jsem si položila na stůl asi tři knihy, zírala jsem na ně nějakých deset minut a vybírala.
5) Hledání správné polohy
Častý problém, který obtěžuje většinu čtenářů. Chcete si lehnout do postele, sednout do křesla, na gauč nebo kamkoliv jinam, kde rádi čtete. Jenže občas prostě žádná poloha není pohodlná a pořád musíte zkoušet jiné. S tímhle problémem naštěstí problém nemívám, pokud jsem doma, protože vydržím dlouho v jedné poloze. Když si ale chci číst například v autobusu, pořád se vrtím, nevím, jak si opřít ruku, bolí mě za krkem,...
6) Málo času
Věčný problém studentů i pracujících. Pro mě je to asi největší problém ze všech, které jsou tu zmíněné. Často ke mně dochází až k "frustraci" z toho, že se musím učit a nemůžu si číst. Samozřejmě to někdy nevydržím, školu odložím a jdu si na hoďku dvě číst, čehož občas lituju, ale stojí mi to za to. Teď před zkouškovým obdobím je to ale těžší, protože kniha leží na stole, já na ni zálibně pomrkávám, ale učení má přednost.
Docela závidím lidem, kteří přečtou za měsíc třeba pět knih, protože můj rekord se během školy drží na dvou.
Někdy v budoucnu možná přijdu na další problémy, tohle je takový výběr nejčastějších. Dejte mi do komentářů vědět, jestli máte nějaké stejné problémy, popřípadě jaké jiné trápí vás.
