Moc ráda vzpomínám na své dětství a co jsem v té době četla. Vytvořila jsem si seznam 11 knih, které jsem přečetla někdy ve věku 5-12 let, které mám spojené s chozením do knihovny, čtením v autě ještě na zadním sedadle a vůbec s naučením se číst.
Seřadila jsem je od knih, které jsem četla už jako starší až po knihy, které jsem četla ještě kolem druhé třídy.
1) Princezna Mia (Meg Cabot)
Tuhle sérii jsem si oblíbila, když mi bylo asi 11 a líbil se mi film
Deník princezny. Jednou v knihovně jsem zjistila, že jsou napsané knihy (a nebylo jich zrovna málo, já sama četla 9 dílů a nevím, jestli byly všechny). Teď ve dvaceti letech už bych si to nepřečetla, takže bych to doporučila hlavně dospívajícím dívkám, protože alespoň většina z nás chtěla být princeznou a zároveň Mia řeší první problémy s kluky a randěním, což pro mě byla v jedenácti letech přesná hranice mezi dětstvím a dospíváním.
2) Lola Rose (Jacqueline Wilson)
Tuto knížku jsem tu zmiňovala už hodněkrát a má to důvod. Kolem jedenácti nebo dvanácti let jsme s kamarádem četli knihy Jacqueline Wilson a Cathy Cassidy, které napsaly dost knížek o dospívajících dívkách s různými problémy v rodině. V tu dobu mě to dost zajímalo a bavilo mě to číst a povídat si o tom s někým, kdo to četl taky. A platí to dodnes.
Konkrétně
Lola Rose je o dívce, která se se svojí maminkou a malým bráškou musí sbalit a odejít z domova, kvůli otci. Všichni si změní jména, hlavní hrdinka si vymyslí právě Lola Rose.
Je to vyprávění hlavně o tom, jaké to může doopravdy v životě být a jak těžké to některé rodiny mají.
3) Harry Potter a Kámen mudrců (Joanne Kathleen Rowling)
Jediný díl, který jsme za mého dětství měli doma. Kdybyste viděli moji sbírku
Harryho Pottera, první díl je víc zničený než další, protože ty jsem si začala dokupovat až asi v šestnácti.
Tato série je neodmyslitelnou částí jejich života. Já v dětství měla hlavně filmy, i když první díl jsem četla víckrát. Když jsem chodila do knihovny, vždy jsem tam narazila hlavně na pátý díl a nějak jsem se nikdy nezajímala o to, abych si druhý třeba zarezervovala (a v tom věku mi to asi bylo i jedno). Každopádně teď to napravuju a připomínám si dětství, kdy jsme si se spolužáky kreslili blesk na čelo fixou, o přestávce na sebe mávali voňavými pery tornado a řvali "Expelliarmus". Hrozná nostalgie.
4) Husí kůže (Robert Lawrence Stine)
Tohle byly snad moje nejoblíbenější knížky, když jsem kolem deseti let chodila do knihovny. Pokaždé jsem se dívala, jestli tam náhodou není díl, který jsem ještě nečetla. Hrozně ráda bych si to připomněla, takže možná zapracuju na tom, abych si to sehnala alespoň v elektronické podobě (až teda budu mít čas). Čtení těchto knížek ve mně asi vypěstovalo zálibu ke strašidelným příběhům.
Na obrázku je zrovna díl, který jsem četla jako první a hned mě nadchl styl psaní i ty nápady, názvy knih, přebaly, prostě všechno.
Rozhodně tyto knihy patří mezi první, na které si vzpomenu, když vzpomínám na knihy z dětství.
5) Strážci světla - Gotické okno (Ivona Březinová)
Vůbec netuším, jak se mi tahle kniha dostala do ruky, protože jsem ji neměla z knihovny. Nejpravděpodobnější je, že mi ji dala mamka k nějakým narozeninám, protože věděla, že se mi Ivona Březinová dobře četla. Je to příběh o dívce, které 2.2. ve 22:22 vyhoří počítač, vytvoří se jí modrý puchýř na ukazováčku a najde barevné sklíčko. A není jediná. Zajímavý příběh s takovým nádechem tajemna.
Tenhle kousek je stále součástí mojí knihovny a chystám se přečíst si ho znova. To ale říkám o velkém počtu knih a bude mi to trvat asi několik let.
6) Praprázdniny (Ivona Březinová)
Další kniha z dílny mé v dětství oblíbené autorky. Je to o skupině archeologů, kteří se i se svými dětmi vydají do přírody a snaží se žít jako pravěcí lidé za doby kamenné. Je asi jasné, že dětem se takové prázdniny nemusí zrovna líbit a možná to ani nebudou tak dodržovat. Nakonec se ale ukáže, že takové prázdniny nejsou úplně nejhorší.
Patří mezi mé objevy v knihovně a pamatuju si, že se mi hodně líbila, ale bohužel jsem ji četla jen jednou a moc ráda bych řekla, že i na tuhle knihu se chystám znovu, ale vzhledem k tomu seznamu se to asi nestane. Mladším čtenářům ale určitě doporučuju.
7) Ségry čarodějky (Thomas Brezina)
Nevím přesně, jak se tyto knihy nazývají jako série, protože každý díl se jmenuje jinak. Pár dílů si matně pamatuju, ale už bych nebyla schopná říct, co se v jednotlivých knihách děje. Četla jsem jich ale hodně (dá se asi říct, že většinu) a hodně mě to bavilo, protože to jsou takové střeštěné příběhy a našla jsem v nich hodně inspirace pro mé dětské povídky, které jsem se v té době snažila psát.
Ve zkratce je to o dvou sestrách, které mají (očividně) čarodějné schopnosti a zažívají samozřejmě spoustu zajímavých věcí.
8) Lví král (Walt Disney)
Všechny tři díly filmů jsem jako malá zbožňovala (až na úmrtí v prvním díle, u kterého jsem vždycky skoro brečela). Nemám tušení, kde se u nás tahle knížka vzala, ale určitě je schovaná s ostatními dětskými knihami. Je v ní spoustu ilustrací a pokud si správně pamatuju, je to psané tím stylem, kdy je na jedné straně třeba jen odstavec textu, takže je to opravdu nenáročné čtení.
Celý tenhle příběh miluju už od doby, kdy vyšly filmy, a věřím, že stejně jako Harry Potter zaujímá u mnoho lidí své místo na žebříčku oblíbených příběhů z dětství.
9) Heidi, děvčátko z hor (Johanna Spyri)
Čtyři knihy o dívce jménem Heidi, o kterou se začne starat její mrzutý dědeček. Dodnes si pamatuju, který díl měl jakou barvu a některé díly mám i s něčím spojené. Například první díl se hodně četl v nemocnici, kde jsem skončila na 13 dní po pádu z kola (ano, šikulka). Denně tam za mnou chodila babička na dopoledne a mamka na odpoledne a musely mi číst právě tyto knihy. Druhý díl jsem měla s sebou na Zakynthosu v Řecku, kam jsme jeli s bráchou a babičkou a na hodně fotkách jsem já na lehátku s touhle knihou.
10) Martinka (Gilbert Delahaye)
Spousta knížek o malé Martince, která v každé z nich zažívá něco nového. Když jsem díky tomuto článku hledala na internetu obrázky, u všech jsem vesele jásala, protože si titulní ilustrace pamatuju a je to asi největší nostalgie, kterou si umím představit. Četla jsem to pořád a ke každým narozeninám a svátku jsem od babičky dostala další díl. Hodněkrát se Martinka objevila i ve čtenářském deníku do školy, kam mi ještě mamka předkreslovala obrázky a já si je vybarvovala. Opravdu asi nejvíc vzpomínek se mi vybaví právě u této série.
11) Už čtu sám (Gill Davies)
Bonusová knížka na konec. Proč? Protože díky této knížce jsem se naučila číst. Bylo mi pět, chodila jsem do školky a každý večer si s mamkou četla o medvídkovi, který je vidět na obrázku. Pamatuju si, že v knize jsou tři příběhy. V prvním z nich medvídek vyjde ven, je tam jinovatka (tohle slovo znám přesně odsud) a natluče si. Dalším je pak, že si z hraček ve svém pokoji staví statek a jednoho dne ho tam rodiče vezmou a on tam vidí spoustu zvířátek (samozřejme proto, aby se je děti naučily). Třetí příběh si vůbec nemůžu vybavit, ale vím, že jsem je všechny zbožňovala.
Myslím, že nemusím představovat, o co jde, každý o tom už asi slyšel (protože u mě je všechno opožděně). Takže jen ve stručnosti, vyprávění je přenecháno na Claye Jensena, který jednoho dne doma na verandě najde zabalenou krabici od bot, ve které je 7 kazet, ze kterých se má dozvědět 13 důvodů, proč jeho spolužačka Hannah Baker spáchala sebevraždu. A on má být jedním z nich. 
